Zoznam pralesovitych rezervacii na Slovensku (Korpel 1989,
aktualizovane):
* 1. NPR Koprova dolina
* 2. NPR Kovacovske kopce - juh
* 3. NPR Belianske Tatry
* 4. NPR Klacianska Magura
* 5. PR Raselinisko Bol
* 6. NPR Sur
* 7. PR Velky Lel
* 8. NPR Boky
* 9. NPR Bujanov
* 10. NPR Kasivarova
* 11. NPR Kokosovska dubina
* 12. NPR Suchy
* 13. PR Male Brdo
* 14. NPR Sitno
* 15. PR Kocurova
* 16. NPR Sivec
* 17. PR Dranec
* 18. NPR Harmanecka tisina
* 19. NPR Havesova
* 20. NPR Komarnicka jedlina
* 21. NPR Vihorlatsky prales
* 22. NPR Magura
* 23. NPR Maly Milic
* 24. NPR Marocka hola
* 25. NPR Oblik
* 26. NPR Plasa
* 27. NPR Rostun
* 28. NPR Jaraba skala
* 29. NPR Rozok
* 30. NPR Simonka
* 31. NPR Velky Milic
* 32. NPR Vozarska
* 33. NPR Badinsky prales
* 34. PR Cierna Lutisa
* 35. NPR Klak
* 36. PR Mokra
* 37. NPR Kysel
* 38. NPR Sokol
* 39. NPR Dobrocsky prales
* 40. NPR Stuzica
* 41. NPR Velky Javornik
* 42. NPR Hroncecky grun
* 43. NPR Juranova dolina
* 44. NPR Klenovsky vepor
* 45. PR Korbelka
* 46. NPR Kornietova
* 47. NPR Kundracka
* 48. NPR Lysec
* 49. NPR Lubietovsky Vepor
* 50. NPR Mala Stozka
* 51. NPR Padva
* 52. NPR Pod Latiborskou holou
* 53. NPR Chleb
* 54. NPR Rozsutec
* 55. NPR Rumbare
* 56. NPR Sramkova
* 57. NPR Turkova
* 58. NPR Velka Branica
* 59. NPR Velka Stozka
* 60. NPR Vtacnik
* 61. PR Bacusska Jelsina
* 62. NPR Cierny Kamen
* 63. NPR Dumbier
* 64. NPR Janosikova kolkaren
* 65. NPR Javorova dolina
* 66. NPR Babia hora
* 67. NPR Kotlovy zlab
* 68. NPR Ohniste
* 69. NPR Osobita
* 70. NPR Pilsko
* 71. NPR Ticha dolina
* 72. NPR Polana nad Detvou
* 73. NPR Skalna Alpa
* 74. NPR Batizovska dolina
Vysvetlivky:
NPR - narodna prirodna rezervacia
PR - prirodna rezervacia
Vegetacne stupne v karpatskej oblasti (Zlatnik, 1978 ):
1. dubovy
2. bukovo - dubovy
3. dubovo - bukovy
4. bukovy
5. jedlovo - bukovy
6. smrekovo - bukovo - jedlovy
7. smrekovy
8. kosodrevinovy
9. alpinsky
10. subnivalny (len vo Vysokych Tatrach)
Potencialna prirodna vegetacia (Zlatnik, 1976):
Prales (skutocne nedotknuty les, panensky les), ktory este
existuje v komplexoch borealnych lesov na Sibiri a
v Kanade.
Prirodny les pralesoviteho vzhladu s druhovym zlozenim,
priestorovou a vekovou strukturou pralesa. Nenesie
poznatelne stopy ludskych zasahov a vznikol po stredovekej
"vyberkovej" tazbe v horskych, malo pristupnych lesoch,
vyuzivanych na drevene uhlie (stopy po milach) a na
salajkovy popol (na potas). Vacsie odchylky od pralesa ma
poruseny prirodny les.
Prirodzeny les ma prirodne druhove zlozenie (nie vsak
strukturu), je spravidla viac - menej rovnoveky, ma
prirodzene vzajomne ekologicke vztahy drevin a je schopny
sa samovolne (prirodzene) obnovovat vo svojom zlozeni.
Moze byt autochtonny, tvoreny drevinami povodnymi v uzemi
a v type, autochtonne - alochtonny, tvoreny drevinami na
lokalite povodnymi i nepovodnymi, pochadzajucimi zo sirsej
oblasti, pripadne zo zamoria, avsak svojou ekologickou
konstituciou sa chovajucimi v sucasnom subore drevin ako
prirodzena a prirodzene sa obnovujuca zlozka.
Neprirodzeny les (kultura) tvoreny drevinami stanovistne
nezodpovedajucimi, ktore do urcitej miery menia podu a
vyzaduju umelu obnovu.
LITERATURA:
* AMINOFF, F.: Urwalder in Schweden. Forstwiss.
Centralblatt, 1950, 5, 289 - 299.
* BALASA, G.: Praveke osidlenie stredneho Slovenska.
Osveta, Bratislava 1960, 113 s.
* BARTAK, J.: Z minulosti statneho lesneho hospodarstva
v okoli Banskej Bystrice a Starych Hor. Banska
Bystrica 1929, 207 s.
* BASELER, J.: Urwaldprobleme Nordanatolien. Mitt. Aus
dem Institut f. auslandische Forstwirtschaft Tharandt
1932, 2, 168 s.
* CLEMENTS, F. E.: Nature and structure of the climax.
Yournal of Ecology, 1936, 24, 35 - 48.
* DIETERICH, H. a kol.: Urwald von morgen. Stuttgart
1970, 174 s.
* DYRENKOV, S. A.: Struktura i dinamika jelovych
drevostojev lesov jevropejskogo severa. Zb.
naucno-issl. rabot po les. chozj., Leningrad, 1971,
13, 106 - 120
* DZAPARIDZE, T. M., URUSADZE, T. F.: Osobennosti
devstvennych jelnikov Gruzii. Tbilisi 1973, 97 s.
* FROHLICH, J.: Urwaldpraxis. Radebeul u. Berlin, 1951,
200 s.
* HARTMANN, F.: Waldbau der naturlicher Ordnung Osterr.
Vierteljahresschr. F. d. Forstwewsen, 1953, 3, 261 -
273
* HILLGARTER, F. W., Waldbauliche und ertragskundliche
Untersuchungen im subalpinen Fichtenurwald Scatle.
Brigels, Diss. Nr. 4619 ETH Z?rich 1971, Beith. Z.
Schweitz Forstver., 1971, 48, 80 s.
* HOLUBCIK, M.: Chranene uzemia ako objekty udrzania a
zachovania genetickeho materialu pre slachtenie
lesnych drevin. Csl. ochrana prirody, 6, 1968, 55 -
70.
* HUSE, S.: Strukturformer hos urskogbestand i ? - vre
Pasvik. Meld. Norges Landbruksh?gskole, 1965, Vol.
44, 31, 81 str.
* KRAMARIK, J.: Chranene uzemia prirody SR, mapa 1: 500
000, 1996
* ILA, B.: Magyarsag es nemzetiseg - G?m?r megye.
Budapest 1944, zv. III.
* KNAUZ, N.: Monumenta ecclesia Strigoniensis.
Strigonii 1879, zv. I.
* KADLEC, K.: Valasi a valasske pravo. Praha 1916.
* KORPEL, S.: Prispevok k studiu pralesov na Slovensku
na priklade Badinskeho pralesa. Lesnicky casopis,
1958, 6, 349 - 385.
* KORPEL, S.: Pralesy Slovenska, Vydavatelstvo SAV -
Veda, Bratislava 1989, 329 s.
* KORPEL, P.: Z dejin stredneho Pohronia a jeho
lesnictva. Zbornik prac Lesnickeho, polovnickeho a
drevarskeho muzea. Obzor, Bratislava, 1968, 5, 19 -
94.
* KOROSI, J.: Megyei monografiak I. Zolyom varmegye.
Budapest 1905.
* LEIBUNDGUT, H.: Uber Zweck und Methodik der Struktur
und Zuwachsanalyse von Urwaldern. Schweiz. Zeitschr.
f. Forstwesen, 1959, 3, 111 - 124
* LEIBUNDGUT, H.:Uber die Dynamik europaischer
Urwalder. Allg. Forstzeitschr., 1978, 24, 686 - 690.
* MALYUSZ, E.: Turoc megye kialakulasa. Budapest 1922.
* MALEK, J.: Poznamky k pojeti puvodni, prirodni a
prirozene skladby lesu. Acta musei silesiae. Slezske
museum Opava, ser. C, 1965, 4, 92 - 99.
* MAYER, H.: Das Fichten - Naturwaldreservat
Rauterrigel am Eisenhut bei Turrach. Centralblatt f.
d. Gesamte Forstwesen, 1967, H. 2 - 6, 279 - 307
* MAYER, H.: Der Urwaldrest Neuwald beim Lahnsattel.
Cbl. Ges. Forstw., 1972, H. 3, 147 - 190.
* MAYER, H.: Gebirgswaldbau-Schutzwaldpflege. Stuttgart
1976, 436 s.
* MAYER, H.: Uber die Bedeutung der Urwaldforschung fur
den Gebirgswaldbau. Allgem. Forstzeitschr., 1978, 24,
691 - 693.
* MAYER, H., NEUMANN, M., SOMMER, G.: Bestandesaufbau
und Verjungungsdynamik unter dem Einfluss naturlicher
Wilddichten im kroatischen Urwaldreservat Corkova ,
Plitvicer Seen. Schweiz. Zeitschr. F. Fortwesen,
1980, 1, 45 - 70.
* MEDVECKY, K.: Detva. Monografia. Ruzomberok 1905.
* MLINSEK, D.: Rast in sposobnost reagiranja pragozdne
bukve. Zbornik Biotehn. Fakult. Univerz., Ljubljana
1967, 63 - 79.
* MULDER, D.: Struktur, Verjungung und Wuchspotential
einiger kalifornischer Waldtypen. Schriftenreihe d.
Forstl. Fak. D. Univ. Gottingen, 1963, 33 115 - 125.
* PELISEK, J.: Pudy boubinskeho pralesa a jeho okoli
v oblasti Sumavy. Lesnictvi, 1958, 1, 21 - 38.
* PINTARIC, K.: Urwald in Jugoslawien. Schweitz.
Zeitschr. f. Fortwesen, 1959, 3, 16 - 168.
* PRIESOL, A.: Kmenove analyzy jedle a smreka
z Dobrocskeho pralesa. Zbornik VSLD, Zvolen, 1965, 2,
7, 6 - 32.
* PRUSA, E.: Potreba a intenzita rekonstrukcnich zasahu
v chranenych uzemich s ruznym stupnem zmen
prirozeneho stavu. Csl. ochrana prirody 1968, 6, 141
- 150.
* RATKOS, P.: Banskobystricke banictvo za feudalizmu.
Zbornik "700 rokov Banskej Bystrice", Martin 1955.
* RUBNER, K.: Grundlagen des naturnahen Waldbaus in
Europa. Forstwiss. Centralblatt, 1968, 1, 8 - 36
* SCHENCK, C. A.: Der Waldbau des Urwaldes. Allgem.
Forst - u. Jagdzeitung, 1924, 3, 377 - 388.
* SMAGLJUK, K. K.: Devstvennyje lesa Ukrainskich
Karpat. Lesovedenije, 1969, 6, 68 s.
* STROHMAYER, G.: Die Bedeutung mittel - und
osteuropaischer Urwaldgebiete fur die forstgenetische
Grundlagenforschung. Allg. Forstzeitschr., 1961, 44,
1473 - 1478.
* SVOBODA, P.: Zivot lesa. Praha 1952, 895 s.
* SALY, R.: Vyskum podneho prostredia vybranych
statnych prirodnych rezervacii na Slovensku. Zav.
sprava vyskum. ulohy c. VI-3-6/1a, LF VSLD Zvolen,
1980, 118 s.
* SAFAR, J.: Proces pomladivanja jele i bukve u
hrvatskim prasumana. Sumarski list, 1953, sv. 16, 1 -
9.
* TAGANYI, K.: Magyar erdeszeti okleveltar. Budapest
1896, zv. I.
* TIRZIU, D.: P!durile pluriene naturale ca "p!duri
climax" si importanta lor pentru fundamentarea
m!suliror silvotehnice. Rev. P!durilor, 1973, 2, 106
- 110.
* VINCENT, G.: Vyber a slechteni v lesnim hospodarstvi.
Praha 1962, 178 s.
* VINS, B.: Studium struktury a vyvoje porostu. Prace
VUL CSR, 1956, sv. 10, 41 - 75.
* WAGNER, CH.: Lehrbuch der theoretischen
Forsteinrichtung. Berlin 1928.
* WECK, H.: Entwicklungsstufen und Gefugetypen von
Baumbestanden. Forstwiss. Centralblatt, 1956, 1/2,
108 - 114
* WECK, J.: Waldgefugetypen. Allg. Forstzeitschr.,
1975, 17, 355 - 356
* WENZEL, G.: Fuggerek jelentosege Magyarorszag
tortenetebe, Budapest 1876.
* Zakon NR SR c. 287/1994 Z.z. o ochrane prirody a
krajiny
* Prehled skupin typu geobiocenu puvodne lesnich a
krovinnych v CSSR. Zpravy Geografickeho ustavu CSAV,
Brno 1976, roc. 13, c. 3 - 4, s. 55 - 60
* ZLATNIK, A.: Lesnicka fytocenologie. SZN 1978, Praha,
495 s.
* ZLATNIK, A.: Vyznam trvalych lesnych vyskumnych ploch
a rezervacii pre lesnicku vedu a prax. Les, 1959, 212
- 216
* ZUKRIGL, K., ECKHART, G., NATHER, J.:
Standortskundliche und waldbauliche Untersuchungen in
Urwaldresten der niederosterreichischen Kalkalpen.
Mitt. FBVA - Marianbrunn, 1963, 62, 244 s.
Odp: storczyki
Odpowiedz z cytatem